|
ZAČALA MODERNIZACE TRATI MEZI ROKYCANY A PLZNÍ 28.11.2013 Dopravní noviny Tomáš Johánek
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zahájila důležitou modernizaci trati mezi Rokycany a Plzní. Ta je součástí páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního třetího tranzitního železničního koridoru, který vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem. Po dokončení modernizace celé tratě mezi hlavním městem a Plzní by cesta vlakem měla trvat méně než jednu hodinu. Přípravnou dokumentaci a projekt stavby zpracovala společnost SUDOP Praha. Realizaci pak provede za 3,9 miliardy Kč Sdružení MTS + SBT – MTÚ Rokycany – Plzeň, kde vedoucím účastníkem je Metrostav, a. s., a členem Subterra, a. s. „Modernizace by měla přinést zkrácení jízdní doby vlaků a zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Současně dojde ke zvýšení komfortu pro cestující a k dosažení maximální traťové rychlosti až 60 km/h. Ve výhledu pak ve zhruba čtyřkilometrovém úseku uvažujeme s rychlostí až 200 km/h,“ popsal budoucí tvář trati generální ředitel SŽDC Jiří Kolář. Postaví se nová trať s tunelem Ejpovice Stavba řeší modernizaci tratě vedené z Rokycan až k zastávce Ejpovice převážně po stávajícím drážním tělese. Mezi Ejpovicemi a zastávkou Plzeň-Doubravka je pak řešena přeložka trati zcela mimo stávající trasu, trať bude míjet stanici Chrást u Plzně. Přeložka je vedena ve shodě s výhledovou polohou vysokorychlostní tratě (VRT) po nových pozemcích a pod terénními útvary Homolka a Chlum zamíří do tunelu Ejpovice. Jedná se o tunel se dvěma jednokolejnými tubusy. Od zastávky Plzeň-Doubravka do plzeňského hlavního nádraží se pak využije stávající trasa trati. Napojení koridoru směrem do stanice Chrást u Plzně bude zachováno jako jednokolejné, odbočení bude provedeno z nově vybudované stanice Ejpovice. Navrženým směrovým a výškovým vedením trasy se podařilo dosáhnout v úseku Rokycany – Ejpovice traťové rychlosti 120 km/h a na přeložce z Ejpovic 160 km/h. „Prioritním cílem je dosáhnout jízdní doby mezi Prahou a Plzní pod jednu hodinu,“ upozornil Jiří Kolář. V samotném úseku Rokycany – Plzeň se předpokládá oproti stávajícímu stavu časová úspora pro rychlíkové a spěšné spoje přibližně devět minut. Provoz bude řídit centrální dispečer z Prahy „Stěžejní záležitostí je výstavba tunelu Ejpovice se dvěma jednokolejnými tubusy propojenými mezi sebou spojovacími chodbami. Délka obou jednokolejných tunelů od východního vjezdového portálu k západnímu výjezdovému portálu činí zhruba 4150 metrů,“ přiblížil nejzajímavější prvky celé modernizace ředitel Jiří Kolář. Délka stávající trati se tím podle něj zkrátí o více než šest kilometrů. V rámci stavby se rovněž postaví nové nebo zrekonstruují stávající mosty a propustky, vystaví protihlukové stěny a zmodernizuje zabezpečovací zařízení. Předpokládá se, že provoz bude řízen dispečerem ze stanice Rokycany, v budoucnosti pak z centrálního pracoviště v Praze. Finanční prostředky pro tento projekt poskytl z národních zdrojů Státní fond dopravní infrastruktury, rozhodující část by měla být na základě žádosti o spolufinancování poskytnuta Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava. Předpokládaný příspěvek Evropské unie může dosáhnout až 77,06 procenta způsobilých nákladů.
STAVBA TRATI ROKYCANY - PLZEŇ 10.12.2013 Logistika (čtk)
Skrývkou zeminy a budováním příjezdových komunikací k portálu plánovaného tunelu u Kyšic začala s tříletým zpožděním stavba železnice z Rokycan do Plzně. Jde o jeden z posledních úseků na III. železničním koridoru Praha - Plzeň - Cheb. Přijde na 3,9 mld. korun a má být hotov koncem roku 2016. Budování nové dvojkolejné trati se čtyřkilometrovým tunelem zpozdí archeologický průzkum, který u Kyšic potrvá do konce letošního roku, řekl náměstek pro modernizaci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb. Ražba prvního ze dvou tunelů začne v pololetí 2014. Půjde o nejdelší železniční tunel v Česku, tedy o dva jednokolejné tunely vrchy Homolka a Chlum za Plzní o délce 4,15 km. Stavba tunelu vyčerpá polovinu z celkových nákladů. „Budování každé tunelové roury si vyžádá zhruba rok,“ řekl. Etapa Rokycany - Plzeň bude mít největší časový přínos ze všech úseků koridoru, protože zkrátí trať z 20 na 14 km, tedy z 20 na 11 min. Úsek Rokycany - Ejpovice bude v současné stopě, část Ejpovice - Plzeň v nové. Po dobu stavby nebude trať nikdy zcela uzavřena, ale vlaky budou jezdit vždy po jedné ze dvou kolejí. Cena je po dle Nejezchleba téměř poloviční oproti původním plánům. „Podařilo se to díky usilovné snaze zhotovitelů vyhrát. Úsporu s sebou nese i zvolená metoda ražby razicím štítem,“ uvedl náměstek. „Ve špičce stavby tu budeme mít zhruba 500 lidí. Práce pro nás zatím skončily, protože jsme odkryli prostor pro archeology,“ řekl ředitel výstavby Přemysl Krejsa z Metrostavu. Firma buduje ještě klabavskou přeložku sítí 3 km od Kyšic. Na III. tranzitním koridoru z Prahy do Chebu je od roku 2011 hotová západní větev mezi Plzní a Chebem. Loni skončila stavba Beroun - Zbiroh, letos Zbiroh -Rokycany. Pokračuje příprava optimalizace části Smíchov - Beroun, která bude rozdělena na tři úseky. Oba krajní, Praha - Černošice a Králův Dvůr - Beroun, budou hotové do roku 2018, prostřední do roku 2020 až 2022. Nejsložitější stavbou bude podle náměstka průjezd Černošicemi a Řevnicemi, kde se začíná jednat o územním rozhodnutí a výkupech pozemků. Průjezd Plzní ve směru na Domažlice za 950 milionů bude hotový ještě letos. SŽDC už vybírá dodavatele na rekonstrukci plzeňských kolejí ve směru na Prahu, také za miliardu korun. *
Tady zajedou vlaky do tunelu 4.1.2014 Mladá fronta DNES (pek)
Koridor pod Chlumem Na polích pod plzeňským vrchem Chlum už je dobře vidět, kudy pojedou vlaky do nejdelšího železničního tunelu v zemi. V pásu mezi dřevěnými kolíky bagry strhnou ornici a právě tudy už za necelé tři roky budou jezdit vlaky po nové a mnohem rychlejší trase mezi Plzní a Rokycany. Tam, kde na fotografii pod lesem končí světlý pás, bude tunelový portál a v tom místě bude začínat 4150 metrů dlouhý tunel. Stavbaři z Metrostavu počítají s tím, že speciální razicí štít právě vyráběný v Německu si začne na podzim letošního roku razit cestu pod zemí od Kyšic, pod Chlumem by se měl objevit po necelém roce. Pak začne stavba druhé tunelové roury. Nový tunel za čtyři miliardy zkrátí cestu mezi Plzní a Rokycany o šest kilometrů a téměř deset minut.
Rychlé vlaky prosviští místy, kde teď mají ráj archeologové 12.2.2014 Mladá fronta DNES Petr Ježek
Svezli jste se letos na lyžích jenom párkrát, protože tento způsob zimy s teplotami většinou nad bodem mrazu se vám zdá poněkud nešťastným? Právě takovéhle počasí ale plně vyhovuje archeologům a stavebníkům, připravujícím železniční koridor a tunel mezi Kyšicemi a plzeňskou částí Doubravka. KYŠICE Zatím bylo jen pár dnů, kdy archeologové nemohli kvůli mrazu pracovat. Přitom v lednu únoru bývá obvyklé, že se stavební práce kvůli mrazům a sněhu zastaví na podobných akcích i ve vnitrozemí, jakým je Plzeňsko, i na několik týdnů. „Zhotovitelé stavby, tedy Metrostav a Subterra, v pracích normálně pokračují. Když mrzlo, archeologové museli na čas zastavit práci, aby nepoškodili artefakty zemi. Ale teď jim počasí opět přeje. V současné době zkoumají prostor před budoucím portálem železničního tunelu u Kyšic,“ říká Jiřina Balínová ze Správy dopravní železniční cesty, investora železničního koridoru. Archeologové nejprve hledali stopy po dávném osídlení v místech budoucí cesty pro záchranáře, jež povede od okraje Kyšic podél železniční trati až ke vjezdu do tunelu. Cestu už opustili. Teď se muži a ženy s lopatkami a dalšími proprietami pohybují v místech budoucího kolejiště, kde by už za necelé tři roky mohly vlaky svištět rychlostí mezi 120 až 160 kilometry v hodině. Kateřina Postránecká z archeologické společnosti Zip řekla, že zlomky keramiky a další pozůstatky po někdejším osídlení nacházeli nejen při průzkumu budoucí záchranářské cesty, ale teď i v trase kolejiště. „Kvůli zámrzu jsme nemohli dohromady pracovat asi deset dnů. Je extrémně teplý únor, v pracích dál pokračujeme. Nálezy jsou stejné, klasické pravěké sídliště, oblast je to pro nás pořád zajímavá,“ říká archeoložka Kateřina Postránecká. V nejhlubším místě trati mají být koleje až 18 metrů pod úrovní současného povrchu. Právě tam by mohli archeologové nalézt pozůstatky dokládající osídlení z ještě dřívějších dob, než objevili při dosavadních výzkumech v této lokalitě. Zatím archeologové našli zlomky keramiky, základy staveb i žárové hroby svědčící o osídlení této oblasti v období pátého až čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Další je skupina mladších nálezů z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem. Nálezy archeologů skončí v muzeu, část jich může být po vzájemné dohodě archeologů se stavbaři vystavena v informačním centru stavby. Kdy výzkum archeologů u Kyšic skončí, zatím nikdo nedokáže odhadnout. Velký štít pro proražení dvou tubusů železničního tunelu vedle sebe - každý bude dlouhý 4150 metrů - už kompletují technici v Německu. První metry budoucího tunelu by měl razící štít začít ukusovat z kopce u Kyšic letos na podzim, v příštím roce by se měl vynořit na současném poli mezi vrchem Chlum a parkem u Potoční ulice mezi plzeňskými částmi Újezd a Doubravka. I když na poli pod Chlumem jsou už vytýčené pozemky potřebné pro stavbu, které zemědělci už loni na podzim neoseli, archeologové zatím nevědí, kdy začnou zkoumat i tuto oblast. Tunel pod Chlumem ale není jedinou velkou stavbou na železničním koridoru mezi Plzní a Rokycany. Stavbaři už upravují trať u Klabavy, tam se koleje posunou asi o 30 metrů, aby tudy mohly v budoucnu jezdit vlaky vyššími rychlostmi než dosud. „Výzkum na přeložce trati v Klabavě jsme skončili 15. prosince loňského roku. Byly tam nálezy z období středověku, hornické sídliště. Náš výzkum v téhle lokalitě skončil, tam už pokračuje stavba,“ řekla archeoložka Kateřina Postránecká. Právě nálezy u Klabavy mají pro badatele velký význam, protože našli důkazy potvrzující zpracování železné rudy v této oblasti. Po nové trase z Ejpovic tunelem pod Chlumem do Plzně by měly první vlaky projet na podzim roku 2016. Cesta z Plzně do Rokycan se zkrátí asi o devět minut. Úsek z Ejpovic do Plzně bude stát zhruba čtyři miliardy korun. Co archeologové zatím nalezli * úlomky pazourků * část jehlice na spínání oděvů * zbytky stolní keramiky * žárové hroby * brousky * závaží do tkalcovského stavu * mince * zbytky staveb a odpadní jámy * U Klabavy navíc odhalili pozůstatky hornického sídliště ze 13. století. Podle archeologů to je první doklad o takto staré těžbě zpracování železné rudy v této oblasti. »Je extrémně teplý únor, v pracích dál pokračujeme. Nálezy jsou stejné, klasické pravěké sídliště, oblast kolem Kyšic je pro nás pořád zajímavá. Kateřina Postránecká, archeoložka
Nacházíme poklady, říkají archeologové u Kyšic 29.11.2013 Mladá fronta DNES Petr Ježek
Po kolena v hlíně Ani současný mráz neodradil archeoložku Kateřinu Postráneckou s kolegy od zkoumání lokality u Kyšic. Foto: Ladislav Němec, KYŠICE Nálezy pravěkých osídlení až na výjimky zastavily přípravné práce pro budování železničního koridoru mezi Plzní a Ejpovicemi u Kyšic. Stavbaři doufají, že archeologové práce dokončí do konce letošního roku, v krajním případě v lednu nebo v únoru 2014. Příští rok v září nebo říjnu by měli začít razit tunel, který bude po dokončení v roce 2016 se svými 4150 metry nejdelším železničním tunelem v republice. Zatím jsou na polích kolem Kyšic stržené 30 až 50 metrů široké pásy ornice v trase budoucí železniční trati, ve kterých archeologové hledají pozůstatky po činnosti lidí staré několik tisíc let. „Nalezli jsme lokality z období pravěku i žárové hroby z doby bronzové nebo neolitu,“ říká archeoložka ze společnosti Zip Kateřina Postránecká. To znamená, že objevili důkazy o osídlení této oblasti z období pátého až čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Druhá skupina nálezů je z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem. „Z pohledu historiků je to v regionu velmi cenná a významná lokalita. Výzkum ještě nebyl na celé odkryté ploše. Kromě hrobů jsme našli i zbytky stolní keramiky, závaží z tkalcovského stavu, brousky a podobné předměty denní potřeby,“ upřesňuje Postránecká. Na tři desítky archeologů i ve včerejším mrazu a poryvech ledového větru odstraňovaly ve vytýčených čtvercích v polích různými kopáčky a škrabkami další a další vrstvičky zeminy. Stejně jako předci se mezi prací ohřívali u rozdělaného ohýnku. „Ve srovnání s jinými lokalitami v západních Čechách je tahle velkou raritou, západočeské lokality nebývají tak rozsáhlé. Zatím tu máme skrytý pruh zeminy v délce asi 1,5 kilometru a šírce mezi 30 až 50 metry. Na základě sond očekáváme, že bychom v místě budoucího tunelového portálu mohli nalézt i pravěké organické materiály,“ řekl archeolog Milan Kuchařík z firmy Labrys. Jeho kolegyně Kateřina Postránecká je přesvědčena, že kdyby skrývky zeminy pokračovaly dál do polí, i tam by nacházeli důkazy o činnosti člověka v této oblasti před tisíci lety. Od současné silnice spojující Dýšinou s Kyšicemi bude portál tunelu vzdálený asi 800 metrů směrem k Plzni. V nejhlubším místě povede trať asi 18 metrů pod úrovní současného terénu. Razicí tunelový štít už technici vyrábějí v Německu, ražba tunelu by u Kyšic měla začít v září nebo říjnu příštího roku. Přípravné stavební práce se teď kvůli archeologickému výzkumu téměř zastavily. „Archeologové se snaží, ale na téhle rozsáhlé lokalitě je spousta nálezů. Práce proto provádějí po dohodě v místech, kde nás čas tlačí nejvíce,“ řekl Přemysl Krejsa, ředitel výstavby ze společnosti Metrostav. Archeologové nyní prozkoumávají naleziště především v trase budoucí silnice pro záchranáře, která povede podél budoucí trati. Ta má být hotová jako první. Po nové trase z Ejpovic tunelem pod Chlumem do Plzně by měly první vlaky projet na podzim roku 2016. Cesta z Plzně do Rokycan se zkrátí asi o devět minut, úsek z Ejpovic do Plzně bude stát zruba čtyři miliardy korun. Z pohledu historiků je to v regionu velmi cenná a významná lokalita. Výzkum ještě nebyl na celé odkryté ploše. Kromě hrobů jsme našli i zbytky stolní keramiky, závaží z tkalcovského stavu, brousky a podobné předměty denní potřeby. Kateřina Postránecká archeoložka
Přes pradávné hroby za pár let pojede vlak 29.11.2013 Právo Ivan Blažek
Před tisíci lety tady žili a umírali pravěcí lidé, za tři roky budou po jejich hrobech projíždět expresy mezi Prahou a Plzní. A teď tady kutají archeologové. Pole u Kyšic na Plzeňsku se proměnila v asi největší archeologické naleziště současného Česka. Přes třicet odborníků ze společností ZIP a Labrys prozkoumává 1,5 kilometru dlouhý a padesát metrů široký pás, po kterém povedou koleje železničního koridoru k budoucímu tunelu pod Chlumem – ten bude měřit čtyři kilometry a výrazně zkrátí cestu z Plzně do Rokycan. „Jde o dobře zachovalou lokalitu obrovského významu s velmi cennými nálezy,“ sdělila Kateřina Postránecká ze společnosti ZIP. U Kyšic se nacházelo sídliště z neolitu a doby bronzové. „Nejstarší nálezy sahají do doby pět tisíc let před naším letopočtem,“ sdělil Milan Kuchařík z organizace Labrys. Podle Postránecké se již podařilo odkrýt přes deset žárových hrobů skrývajících nádoby s popelem zemřelých. „A to není definitivní číslo,“ upozornila Postránecká. „Našla se i řada předmětů denní potřeby, od brousků a tkalcovského závaží až po kuchyňskou stolní keramiku,“ dodala. Kope se – i když |
|
NAPSALI O NÁS |